Historie \u0161pan\u011blsk\u00fdch telekomunikac\u00ed nen\u00ed jen p\u0159\u00edb\u011bhem technologick\u00e9ho v\u00fdvoje, ale tak\u00e9 socioekonomick\u00fdch a politick\u00fdch zm\u011bn, kter\u00e9 toto odv\u011btv\u00ed v pr\u016fb\u011bhu let formovaly.\nOd prvopo\u010d\u00e1tk\u016f telegrafn\u00ed komunikace a\u017e po \u00e9ru v\u0161eobecn\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k internetu urazilo \u0160pan\u011blsko dlouhou cestu, kter\u00e1 odr\u00e1\u017e\u00ed m\u011bn\u00edc\u00ed se roli komunikac\u00ed ve spole\u010dnosti.\nTento \u010dl\u00e1nek se bude zab\u00fdvat v\u00fdvojem telekomunikac\u00ed ve \u0160pan\u011blsku a zv\u00e1\u017e\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 toto \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 odv\u011btv\u00ed v zemi formovaly. <\/p> \n \n
Compa\u00f1\u00eda Telef\u00f3nica Nacional de Espa\u00f1a<\/strong><\/p>
\n
\n Dne 16. prosince 1877 se ve \u0160pan\u011blsku uskute\u010dnil prvn\u00ed telefonn\u00ed hovor.\nBylo nav\u00e1z\u00e1no spojen\u00ed mezi hradem Montjuich a m\u011bstem Barcelona.\nO n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji byla ve Frenegal de la Sierra (Badajoz) instalov\u00e1na prvn\u00ed pevn\u00e1 telefonn\u00ed linka.\nPrvn\u00ed zn\u00e1mky legalizace telekomunika\u010dn\u00edch slu\u017eeb p\u0159inesl kr\u00e1lovsk\u00fd dekret z 11. srpna 1884.\nT\u00edmto dekretem byl monopol na telefonn\u00ed slu\u017eby postoupen st\u00e1tu, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b poskytl provozov\u00e1n\u00ed slu\u017eby r\u016fzn\u00fdm koncesion\u00e1\u0159\u016fm.\nD\u00e1lkov\u00e1 telefonn\u00ed slu\u017eba byla ve \u0160pan\u011blsku zah\u00e1jena 18. b\u0159ezna 1891, kdy st\u00e1t vydal licenci na v\u00fdstavbu a provoz s\u00edt\u011b, kter\u00e1 byla ud\u011blena spole\u010dnosti „Compa\u00f1\u00eda Peninsular de Tel\u00e9fonos“. <\/p>
\n
\n P\u016fvodn\u011b byl \u0161pan\u011blsk\u00fd telekomunika\u010dn\u00ed trh zalo\u017een na p\u0159\u00edtomnosti jedin\u00e9 spole\u010dnosti Compa\u00f1\u00eda Telef\u00f3nica Nacional de Espa\u00f1a (CTNE), zn\u00e1m\u00e9 jako Telef\u00f3nica.\nTato spole\u010dnost byla zalo\u017eena 19. dubna 1924 v Madridu za diktatury Primo de Rivery se z\u00e1kladn\u00edm kapit\u00e1lem 135 milion\u016f peset.\nHlavn\u00edm akcion\u00e1\u0159em byla americk\u00e1 spole\u010dnost ITT (International Telephone and Telegraph Corporation).\nJednou z prvn\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed v historii spole\u010dnosti Telef\u00f3nica bylo spu\u0161t\u011bn\u00ed prvn\u00ed automatick\u00e9 \u00fast\u0159edny v Santanderu v roce 1926.\nDne 29. prosince t\u00e9ho\u017e roku otev\u0159el kr\u00e1l Alfons XIII. automatickou \u00fast\u0159ednu v Madridu. <\/p>
\n
\n V letech 1945 a 1946 do\u0161lo k n\u011bkolika z\u00e1sadn\u00edm zm\u011bn\u00e1m v organizaci a regulaci spole\u010dnosti Telef\u00f3nica.\nSt\u00e1t pod veden\u00edm dikt\u00e1tora Francisca Franca z\u00edskal 79,6 % akci\u00ed spole\u010dnosti International Telephone and Telegraph Corporationn odkoupen\u00edm akci\u00ed, kter\u00e9 vlastnila International Telephone and Telegraph Corporationn a stal se tak hlavn\u00edm akcion\u00e1\u0159em spole\u010dnosti Compa\u00f1\u00eda Telef\u00f3nica Nacional de Espa\u00f1a.\nProces zm\u011bn vyvrcholil 21. prosince 1946 podpisem st\u00e1tn\u00ed smlouvy, kter\u00e1 ur\u010dila rozsah \u010dinnosti spole\u010dnosti Telef\u00f3nica na v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159i desetilet\u00ed po sob\u011b.\nPo n\u00e1stupu Antonia Barrery de Irimo do \u010dela spole\u010dnosti se v roce 1967 sn\u00ed\u017eil vysok\u00fd pod\u00edl st\u00e1tn\u00edch pod\u00edl\u016f, a to prost\u0159ednictv\u00edm nav\u00fd\u0161en\u00ed kapit\u00e1lu a aktiv.\nTo se \u010dasov\u011b shodovalo s po\u010d\u00e1tky satelitn\u00ed komunikace.\n\u00dapln\u00e1 privatizace byla provedena prost\u0159ednictv\u00edm dvou ve\u0159ejn\u00fdch nab\u00eddek akci\u00ed v roce 1995 (za Felipe Gonz\u00e1leze) a 1999 (za Jos\u00e9 Mar\u00edi Aznara). <\/p>
\n
\n V roce 1955 p\u0159ekro\u010dil po\u010det telefon\u016f instalovan\u00fdch spole\u010dnost\u00ed Telef\u00f3nica jeden milion, \u010d\u00edm\u017e se stala druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed komunika\u010dn\u00ed s\u00edt\u00ed na sv\u011bt\u011b.\nV roce 1957 byla uvedena do provozu optick\u00e1 kabelov\u00e1 linka Madrid-Zaragoza-Barcelona se 432 telefonn\u00edmi okruhy.\nV roce 1962 byl instalov\u00e1n druh\u00fd miliont\u00fd telefon a o \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji, v roce 1966, t\u0159et\u00ed.\nRok 1969 byl dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm mezn\u00edkem v historii \u0161pan\u011blsk\u00fdch telekomunikac\u00ed – d\u00edky instalaci 10 milion\u016f kilometr\u016f okruh\u016f bylo mo\u017en\u00e9 polovinu mezim\u011bstsk\u00fdch hovor\u016f vyt\u00e1\u010det automaticky.\nKrom\u011b toho byla v roce 1965 zah\u00e1jena integr\u00e1ln\u00ed automatizace \u0161pan\u011blsk\u00e9 s\u00edt\u011b, v\u010detn\u011b mezim\u011bstsk\u00fdch hovor\u016f mezi Madridem, Zaragozou a Barcelonou. <\/p>
\n
\n V oblasti mezin\u00e1rodn\u00ed komunikace je t\u0159eba zm\u00ednit zejm\u00e9na rozs\u00e1hlou s\u00ed\u0165 podmo\u0159sk\u00fdch kabel\u016f spravovanou spole\u010dnost\u00ed Telef\u00f3nica, d\u00edky n\u00ed\u017e \u0160pan\u011blsko pat\u0159\u00ed mezi t\u0159i nejv\u011bt\u0161\u00ed provozovatele okruh\u016f na sv\u011bt\u011b.\nTelef\u00f3nica zp\u0159\u00edstupnila sv\u00fdm u\u017eivatel\u016fm \u0161irokou \u0161k\u00e1lu pokro\u010dil\u00fdch slu\u017eeb, jako je p\u0159enos dat, mobiln\u00ed komunikace, satelitn\u00ed komunikace, slu\u017eby inteligentn\u00edch s\u00edt\u00ed atd.\nSpole\u010dnost je tak\u00e9 p\u0159edn\u00edm inov\u00e1torem, co\u017e dokazuje skute\u010dnost, \u017ee v roce 1971 Telef\u00f3nica zah\u00e1jila provoz prvn\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 datov\u00e9 s\u00edt\u011b s p\u0159epojov\u00e1n\u00edm paket\u016f na sv\u011bt\u011b (Iberpac).\nKrom\u011b toho Telef\u00f3nica od roku 1986 nab\u00edz\u00ed sv\u00fdm z\u00e1kazn\u00edk\u016fm ucelenou slu\u017ebu podnikov\u00e9 komunikace zn\u00e1mou jako Ibercom. <\/p>
\n
\n Prvn\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 telefony ve \u0160pan\u011blsku se za\u010daly instalovat koncem roku 1962 v Madridu a Barcelon\u011b.\nVe\u0159ejn\u00e9 telefony s mo\u017enost\u00ed zaplatit p\u0159ed uskute\u010dn\u011bn\u00edm hovoru na ulici hr\u00e1ly d\u016fle\u017eitou roli p\u0159i poskytov\u00e1n\u00ed prost\u0159edk\u016f telefonick\u00e9 komunikace ve\u0159ejnosti bez nutnosti p\u0159edplatit si jak\u00e9hokoli oper\u00e1tora po v\u00edce ne\u017e p\u016fl stolet\u00ed.\nJejich postupn\u00e9 zav\u00e1d\u011bn\u00ed, po\u010d\u00ednaje 60.\nve velk\u00fdch m\u011bstech a pozd\u011bji se roz\u0161\u00ed\u0159ilo do v\u0161ech m\u011bst, usnadnilo p\u0159\u00edstup ke slu\u017eb\u011b nejen kolemjdouc\u00edm, ale i obyvatel\u016fm \u010dtvrt\u00ed a m\u011bst, kde v jejich domech chyb\u011bly telefony.\nTechnologick\u00fd pokrok a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed mobiln\u00edch telefon\u016f v\u0161ak p\u0159isp\u011bly k tomu, \u017ee pot\u0159eba t\u011bchto p\u0159\u00edstroj\u016f zmizela. <\/p>
\n
\n V 90. letech 20. stolet\u00ed.\nV 90. letech zm\u011bnila spole\u010dnost Telef\u00f3nica sv\u016fj n\u00e1zev na Telef\u00f3nica, S.A. a vytvo\u0159ila dce\u0159inou spole\u010dnost Telef\u00f3nica de Espa\u00f1a, kter\u00e1 p\u0159evzala jej\u00ed operace a aktivity ve \u0160pan\u011blsku.\nPot\u00e9 p\u0159evzala \u010d\u00e1st spole\u010dnosti Telef\u00f3nica Internacional, kterou nevlastnila, a slou\u010dila se s n\u00ed. <\/p>
\n
\n Vn\u011bj\u0161\u00ed dopad prvn\u00ed vlny evropsk\u00e9 liberalizace si vynutil zm\u011bny v regulaci telekomunikac\u00ed a ve vztahu mezi st\u00e1tem a spole\u010dnost\u00ed Compa\u00f1\u00eda Telef\u00f3nica Nacional de Espa\u00f1a, kter\u00e1 m\u011bla od roku 1924 monopol na telekomunika\u010dn\u00edm trhu.\nNa rozd\u00edl od jin\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00ed m\u011bla do t\u00e9 doby CTNE v\u011bt\u0161inu soukrom\u00e9ho kapit\u00e1lu a nebyla sou\u010d\u00e1st\u00ed st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vn\u00ed struktury.\nSpole\u010dnost nepodl\u00e9hala p\u0159edpis\u016fm o st\u00e1tn\u00edch zak\u00e1zk\u00e1ch, ale smlouv\u011b podepsan\u00e9 v roce 1946.\nV d\u016fsledku toho m\u011bla velk\u00fd rozsah p\u016fsobnosti, kter\u00fd zahrnoval jak v\u00fdb\u011br technick\u00fdch norem, tak kontrolu nad elektronick\u00fdm a telekomunika\u010dn\u00edm pr\u016fmyslem prost\u0159ednictv\u00edm n\u00e1kupn\u00ed politiky. <\/p>
\n
\n Proces liberalizace telekomunikac\u00ed ve \u0160pan\u011blsku za\u010dal v polovin\u011b 80. let a byl dokon\u010den v roce 1998.\nByl ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed bal\u00ed\u010dku reforem, kter\u00e9 byly ve \u0160pan\u011blsku zavedeny v d\u016fsledku jeho integrace do Evropsk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed (EHS).\nP\u0159esto\u017ee po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed podn\u011bt vze\u0161el od m\u00edstn\u00edch org\u00e1n\u016f, cestu, tempo a strategii ur\u010dovaly z\u00e1jmy jednotliv\u00fdch odv\u011btv\u00ed a p\u0159edstava \u0161pan\u011blsk\u00e9 vl\u00e1dy o dopadu liberalizace na celkov\u00e9 c\u00edle hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 politiky.\nLiberalizace byla spojena zejm\u00e9na se snahou o v\u0161eobecn\u00fd p\u0159\u00edstup k pevn\u00e9 telefonii v cel\u00e9 zemi a s kontrolou inflace, kterou vy\u017eadovala konvergence dohodnut\u00e1 v Maastrichtsk\u00e9 smlouv\u011b. <\/p>
\n
\n Zpo\u010d\u00e1tku panovaly obavy, \u017ee by liberalizace mohla zv\u00fd\u0161it rozd\u00edly v p\u0159\u00edstupu k telekomunika\u010dn\u00edm slu\u017eb\u00e1m, a proto r\u016fzn\u00e9 vl\u00e1dy tento proces odkl\u00e1daly, ale v roce 1993 se objevil siln\u00fd dom\u00e1c\u00ed politick\u00fd tlak na rychlou a hlubokou liberalizaci odv\u011btv\u00ed.\nPot\u0159eba naj\u00edt nov\u00e9 zp\u016fsoby boje proti inflaci a zlep\u0161it konkurenceschopnost ekonomiky vedla \u00fa\u0159ady k tomu, \u017ee se zam\u011b\u0159ily na liberalizaci ve\u0159ejn\u00fdch slu\u017eeb jako na dopln\u011bk restriktivn\u00ed m\u011bnov\u00e9 politiky. <\/p>
\n
\n V posledn\u00edch p\u011bti letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed tak do\u0161lo vlivem cel\u00e9 \u0159ady vnit\u0159n\u00edch i vn\u011bj\u0161\u00edch faktor\u016f k p\u0159ijet\u00ed \u0159ady z\u00e1kon\u016f a politick\u00fdch rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 zah\u00e1jily proces privatizace komunika\u010dn\u00edho sektoru.\nOd t\u00e9 doby postupn\u00e9 zav\u00e1d\u011bn\u00ed konkurence nejen\u017ee prolomilo dlouholet\u00fd monopol, ale tak\u00e9 otev\u0159elo trh pom\u011brn\u011b velk\u00e9mu po\u010dtu nov\u00fdch subjekt\u016f. <\/p>
\n
\n V roce 2024 \u0161pan\u011blsk\u00fd st\u00e1t op\u011btovn\u011b uzav\u0159el smlouvu se spole\u010dnost\u00ed Telef\u00f3nica, S.A. s c\u00edlem ovl\u00e1dnout 10% pod\u00edl ve spole\u010dnosti.\nSpole\u010dnost podl\u00e9h\u00e1 regulac\u00edm stanoven\u00fdm vl\u00e1dou a Evropsk\u00fdm spole\u010denstv\u00edm.\nV tomto ohledu je spole\u010dnost Telef\u00f3nica v\u00e1z\u00e1na st\u00e1tn\u00ed dohodou ze dne 26. prosince 1991, kter\u00e1 nahradila dohodu podepsanou mezi ob\u011bma stranami v roce 1946.\nAkcie spole\u010dnosti Telef\u00f3nica jsou k\u00f3tov\u00e1ny na hlavn\u00edch sv\u011btov\u00fdch burz\u00e1ch (Lond\u00fdn, Pa\u0159\u00ed\u017e, Frankfurt, Tokio a New York) a na kontinu\u00e1ln\u00edm trhu \u0161pan\u011blsk\u00fdch burz (Madrid, Barcelona, Bilbao a Valencie). <\/p>
\n
\n Dopad vn\u011bj\u0161\u00ed regulace<\/strong><\/p>
\n
\n V osmdes\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed za\u010daly b\u00fdt evropsk\u00e9 instituce znepokojeny slab\u00fdm stavem evropsk\u00e9ho telekomunika\u010dn\u00edho pr\u016fmyslu, zejm\u00e9na ve srovn\u00e1n\u00ed s USA.\nDomn\u00edvaly se, \u017ee rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bnost n\u00e1rodn\u00edch trh\u016f a existuj\u00edc\u00ed monopoly jsou v\u00fdznamn\u00fdmi p\u0159ek\u00e1\u017ekami rozvoje slu\u017eeb. <\/p>
\n
\n Rozd\u011blen\u00ed spole\u010dnosti American Telephone and Telegraph (AT&T) ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a rozhodnut\u00ed privatizovat st\u00e1tn\u00ed telekomunika\u010dn\u00ed monopoly ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a Japonsku vyvolaly tlak na Evropsk\u00fd parlament a Radu ministr\u016f Evropsk\u00e9 unie, aby rozhodly, jak v t\u00e9to ot\u00e1zce postupovat.\nV roce 1984 byl p\u0159ijat program rozvoje odv\u011btv\u00ed a pot\u00e9 Gener\u00e1ln\u00ed \u0159editelstv\u00ed XIII Evropsk\u00e9 komise provedlo podrobn\u00e9 studie, kter\u00e9 byly v roce 1987 zv\u011b\u010dn\u011bny v Zelen\u00e9 knize, je\u017e obsahovala program reformy odv\u011btv\u00ed, v\u010detn\u011b liberalizace trh\u016f se za\u0159\u00edzen\u00edmi a termin\u00e1ly, dopl\u0148kov\u00fdmi slu\u017ebami, harmonizace s\u00edt\u00ed a odd\u011blen\u00ed regula\u010dn\u00edch a provozn\u00edch funkc\u00ed telekomunika\u010dn\u00edch slu\u017eeb. <\/p>
\n
\n Prvn\u00edm v\u00fdsledkem t\u011bchto opat\u0159en\u00ed byla sm\u011brnice z roku 1988, kter\u00e1 liberalizovala trh s telekomunika\u010dn\u00edmi koncov\u00fdmi za\u0159\u00edzen\u00edmi, a v roce 1989 n\u00e1sledovala dohoda o liberalizaci dopl\u0148kov\u00fdch slu\u017eeb.\n\u0160pan\u011blsko pat\u0159ilo k zem\u00edm, kter\u00e9 proti t\u011bmto ustanoven\u00edm vznesly n\u00e1mitky.\nPodalo proto st\u00ed\u017enosti k Soudn\u00edmu dvoru Evropsk\u00fdch spole\u010denstv\u00ed, kter\u00fd je v\u0161ak shledal neopodstatn\u011bn\u00fdmi.\nV d\u016fsledku toho podepsala skupina t\u0159in\u00e1cti zem\u00ed, v\u010detn\u011b \u0160pan\u011blska, dohodu o vytvo\u0159en\u00ed celoevropsk\u00e9 s\u00edt\u011b p\u0159ed rokem 1991 s Panevropsk\u00fdm glob\u00e1ln\u00edm syst\u00e9mem mobiln\u00edch komunikac\u00ed (GSM).\nVe \u0160pan\u011blsku si v\u0161ak Telef\u00f3nica vybrala analogov\u00fd mobiln\u00ed syst\u00e9m TACS-900, proto\u017ee jej pova\u017eovala za v t\u00e9 dob\u011b rozvinut\u011bj\u0161\u00ed. <\/p>
\n
\n \u0160pan\u011blsko tak muselo uv\u00e9st sv\u00e9 p\u0159edpisy do souladu s c\u00edli telekomunika\u010dn\u00ed politiky Spole\u010denstv\u00ed stanoven\u00fdmi v roce 1984.\nReforma organiza\u010dn\u00ed struktury ministerstva, kterou provedl Enrique Bar\u00f3n, se uk\u00e1zala jako kl\u00ed\u010dov\u00e1 pro budouc\u00ed telekomunika\u010dn\u00ed politiku.\nV roce 1985 byla mimo jin\u00e9 zru\u0161ena star\u00e1 Rada pro regulaci telekomunikac\u00ed.\nByla vytvo\u0159ena regulace telekomunikac\u00ed a Gener\u00e1ln\u00ed sekretari\u00e1t pro telekomunikace.\nTelekomunikac\u00ed, Gener\u00e1ln\u00ed \u0159editelstv\u00ed pro telekomunikace.\nTelekomunikace a Poradn\u00ed rada pro telekomunikace.\nTelekomunikace. <\/p>
\n
\n Obecn\u00fd telekomunika\u010dn\u00ed z\u00e1kon z roku 1998 – nov\u00e9 p\u0159edpisy v odv\u011btv\u00ed telekomunikac\u00ed.<\/strong><\/p>
\n
\n Po skon\u010den\u00ed moratoria se vl\u00e1da Jos\u00e9 Mar\u00edi Aznara rozhodla vytvo\u0159it nov\u00fd regula\u010dn\u00ed re\u017eim, kter\u00fd m\u011bl vstoupit v platnost 1. prosince 1998.\nBylo t\u0159eba vy\u0159e\u0161it \u0159adu d\u016fle\u017eit\u00fdch ot\u00e1zek, v\u010detn\u011b: <\/p>
\n\r\n Odpov\u011bd\u00ed bylo p\u0159ijet\u00ed obecn\u00e9ho z\u00e1kona o telekomunikac\u00edch (LGTEL) dne 24. dubna 1998.\nV t\u00e9 dob\u011b bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee p\u0159edchoz\u00ed z\u00e1kon o telekomunikac\u00edch z roku 1987 je nedostate\u010dn\u00fd, zastaral\u00fd a p\u0159\u00edli\u0161 omezuj\u00edc\u00ed.\nSpole\u010dnost Telef\u00f3nica ztratila status ve\u0159ejn\u00e9ho monopolu a liberalizace trhu z\u00e1kladn\u00ed telefonie byla na dosah.\nProto bylo nutn\u00e9 zav\u00e9st novou, pru\u017en\u011bj\u0161\u00ed regulaci tohoto odv\u011btv\u00ed. <\/p>
\n
\n Spole\u010dnost LGTEL za\u010dlenila do \u0161pan\u011blsk\u00e9ho pr\u00e1va pl\u00e1n liberalizace v souladu s evropsk\u00fdmi normami a stanovila pravidla, kter\u00fdmi se bude trh \u0159\u00eddit od roku 1998.\nNov\u00fd z\u00e1kon zru\u0161il p\u0159edchoz\u00ed p\u0159edpisy a shrom\u00e1\u017edil v\u0161echna rozpt\u00fdlen\u00e1 pravidla na jednom m\u00edst\u011b. <\/p>
\n
\n Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm ustanoven\u00edm LGTEL bylo uzn\u00e1n\u00ed, \u017ee ve\u0159ejn\u00e1 slu\u017eba nezahrnuje v\u0161echny telekomunika\u010dn\u00ed \u010dinnosti, ale vztahuje se pouze na ur\u010dit\u00e9 slu\u017eby.\nTelekomunika\u010dn\u00ed slu\u017eby tak p\u0159estaly b\u00fdt pova\u017eov\u00e1ny za ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby a m\u00edsto toho byly pova\u017eov\u00e1ny za obecn\u00e9 slu\u017eby.\nTato zm\u011bna umo\u017enila liberalizaci trhu a z\u00e1rove\u0148 zachovala mo\u017enost ulo\u017eit n\u011bkter\u00fdm oper\u00e1tor\u016fm podm\u00ednky ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby.\nPodle nov\u00e9ho p\u0159\u00edstupu m\u011bl st\u00e1t zasahovat do trhu pouze tehdy, pokud existovaly z\u00e1va\u017en\u00e9 vnitrost\u00e1tn\u00ed d\u016fvody nebo pot\u0159eba stanovit z\u00e1vazky ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby.\nV roce 1998 byla spole\u010dnost Telef\u00f3nica z\u00e1konem LGTEL pov\u011b\u0159ena poskytov\u00e1n\u00edm univerz\u00e1ln\u00ed slu\u017eby.\nTo zahrnovalo zaji\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstupu v\u0161ech obyvatel k z\u00e1kladn\u00edm telekomunika\u010dn\u00edm slu\u017eb\u00e1m za p\u0159ijatelnou cenu, jako jsou telefonn\u00ed hovory, faxy, telefonn\u00ed seznamy a ve\u0159ejn\u00e9 telefonn\u00ed automaty. <\/p>
\n
\n LGTEL nav\u00edc zavedl nov\u00e9 kategorie opr\u00e1vn\u011bn\u00ed k poskytov\u00e1n\u00ed telekomunika\u010dn\u00edch slu\u017eeb.\nZru\u0161en\u00edm star\u00e9ho syst\u00e9mu licenc\u00ed a povolen\u00ed se usnadnil vstup konkurent\u016f na trh; aby se v\u0161ak zabr\u00e1nilo mo\u017en\u00e9mu zneu\u017eit\u00ed, byly zavedeny p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edpisy a sankce.\nDal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eitou novinkou bylo zaveden\u00ed konceptu dominantn\u00edho oper\u00e1tora, kter\u00fd musel plnit r\u016fzn\u00e9 z\u00e1vazky ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby.\nTento koncept byl kl\u00ed\u010dov\u00fdm prvkem regulace telekomunikac\u00ed, kter\u00fd umo\u017enil definovat z\u00e1vazky ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby a podpo\u0159il hospod\u00e1\u0159skou sout\u011b\u017e. <\/p>
\n
\n Sout\u011b\u017e<\/strong><\/p>
\n
\n Model s\u00ed\u0165ov\u00e9 konkurence zaveden\u00fd ministerstvem rozvoje za\u010dal odhalovat sv\u00e1 omezen\u00ed, zejm\u00e9na v oblasti m\u00edstn\u00edch telekomunikac\u00ed.\nV obdob\u00ed od 1. ledna do 30. listopadu 1998 se konkurence mezi spole\u010dnostmi Telef\u00f3nica a Retevisi\u00f3n soust\u0159edila p\u0159edev\u0161\u00edm na d\u00e1lkov\u00e1 spojen\u00ed, kter\u00e1 spole\u010dnost Retevisi\u00f3n nab\u00edzela prost\u0159ednictv\u00edm nep\u0159\u00edm\u00e9ho p\u0159\u00edstupu.\nTeprve ke konci tohoto obdob\u00ed se kabelov\u00fdm oper\u00e1tor\u016fm v n\u011bkter\u00fdch regionech poda\u0159ilo z\u00edskat \u00fa\u010dastn\u00edky a za\u010dali postupn\u011b zav\u00e1d\u011bt m\u011bstsk\u00e1 p\u0159ipojen\u00ed.\nDne 1. prosince 1998 vstoupil na trh t\u0159et\u00ed oper\u00e1tor pevn\u00fdch linek, spole\u010dnost Lince Telecomunicaciones, a zah\u00e1jil komer\u010dn\u00ed \u010dinnost pod n\u00e1zvem Uni2.\nObdob\u00ed postupn\u00e9ho otev\u00edr\u00e1n\u00ed trhu v\u0161ak bylo tak kr\u00e1tk\u00e9, \u017ee prakticky znemo\u017enilo nov\u00fdm subjekt\u016fm zah\u00e1jit \u010dinnost.\nVl\u00e1da nakonec stanovila sn\u00ed\u017een\u00e9 v\u00fdm\u011bnn\u00e9 ceny mezi s\u00edt\u011bmi, aby usnadnila vol\u00e1n\u00ed mezi \u00fa\u010dastn\u00edky pou\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edmi r\u016fzn\u00e9 s\u00edt\u011b a usnadnila tak vstup nov\u00fdch oper\u00e1tor\u016f na trh prost\u0159ednictv\u00edm nep\u0159\u00edm\u00e9ho p\u0159\u00edstupu.\nTo umo\u017enilo druh\u00e9mu oper\u00e1torovi nab\u00edzet mezim\u011bstsk\u00e9 a mezin\u00e1rodn\u00ed hovory, i kdy\u017e jeho s\u00ed\u0165 byla st\u00e1le velmi omezen\u00e1.\nZa pouh\u00fd rok z\u00edskaly spole\u010dnosti Retevisi\u00f3n, Euskatel a Uni2 pod\u00edl na trhu ve v\u00fd\u0161i 5 %. <\/p>
\n
\n Konkurence se v\u0161ak neprom\u00edtla do dal\u0161\u00edch slu\u017eeb, jako jsou m\u011bstsk\u00e9 p\u0159\u00edpojky nebo instalace nov\u00fdch veden\u00ed.\nNov\u00ed provozovatel\u00e9, kte\u0159\u00ed cht\u011bli vstoupit na trh, se p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed komer\u010dn\u00ed \u010dinnosti pot\u00fdkali s mnoha p\u0159ek\u00e1\u017ekami.\nA\u017e do roku 1998 nebyl zp\u016fsob z\u00edsk\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edstupu do budov za \u00fa\u010delem instalace za\u0159\u00edzen\u00ed regulov\u00e1n.\nOper\u00e1to\u0159i tak\u00e9 nez\u00edsk\u00e1vali od m\u011bstsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f povolen\u00ed k pr\u016fchodu a pr\u016fjezdu obytn\u00fdmi domy, aby mohli sv\u00e9 s\u00edt\u011b zav\u00e9st.\nVelmi obt\u00ed\u017en\u00e1 byla tak\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed o propojen\u00ed mezi spole\u010dnost\u00ed Telef\u00f3nica a oper\u00e1tory. <\/p>
\n
\n Rozvoj s\u00edt\u011b tak prob\u00edhal velmi pomalu.\nKabelov\u00ed oper\u00e1to\u0159i bezmocn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eeli, jak je p\u0159edb\u00edhaj\u00ed satelitn\u00ed televizn\u00ed platformy nab\u00edzej\u00edc\u00ed z\u00e1bavn\u00ed slu\u017eby, kter\u00e9 byly jejich hlavn\u00ed v\u00fdhodou proti spole\u010dnosti Telef\u00f3nica.\nZa t\u011bchto okolnost\u00ed vl\u00e1da provedla \u0159adu zm\u011bn, aby zlep\u0161ila konkuren\u010dn\u00ed schopnost nov\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f na trhu. <\/p>
\n
\n Mobiln\u00ed telefonie<\/strong><\/p>
\n
\n Spole\u010dnost Movistar, d\u0159\u00edve zn\u00e1m\u00e1 jako Telef\u00f3nica M\u00f3viles, pat\u0159\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 telekomunika\u010dn\u00ed spole\u010dnosti Telef\u00f3nica S.A., kter\u00e1 byla zalo\u017eena v roce 1924.\nOd sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed v roce 1995 je spole\u010dnost Movistar jedn\u00edm z nejstar\u0161\u00edch a nejv\u011bt\u0161\u00edch oper\u00e1tor\u016f na \u0161pan\u011blsk\u00e9m trhu.\nNab\u00edz\u00ed \u0161irokou \u0161k\u00e1lu slu\u017eeb, v\u010detn\u011b mobiln\u00edch slu\u017eeb, pevn\u00fdch linek, internetu a televize.\nSpole\u010dnost Movistar je siln\u011b zastoupena na trhu jak v segmentu rezidentn\u00edch, tak i firemn\u00edch z\u00e1kazn\u00edk\u016f. <\/p>
\n
\n V roce 1994 vzniklo konsorcium Airtel – Sistelcom – Reditel.\nV t\u00e9m\u017ee roce spole\u010dnost Airtel z\u00edskala licenci na mobiln\u00ed slu\u017eby a porazila konsorcium Cometa SRM.V roce 1995 vl\u00e1da ud\u011blila spole\u010dnosti Airtel M\u00f3vil licenci na poskytov\u00e1n\u00ed mobiln\u00edch slu\u017eeb GSM, za kterou zaplatila 85 miliard peset.\nO rok pozd\u011bji Evropsk\u00e1 komise po\u017eadovala, aby vl\u00e1da spole\u010dnosti Airtel vyplatila kompenzaci za poplatek, kter\u00fd musela zaplatit za z\u00edsk\u00e1n\u00ed licence.\nV r\u00e1mci t\u00e9to kompenzace se \u0161pan\u011blsk\u00e1 vl\u00e1da v roce 1997 zav\u00e1zala vydat licenci DCS 1800 v hodnot\u011b 26 000 milion\u016f peset, kter\u00e1 umo\u017e\u0148ovala p\u0159ipojen\u00ed s\u00edt\u011b spole\u010dnosti Airtel k jin\u00fdm pevn\u00fdm nebo mobiln\u00edm s\u00edt\u00edm ve \u0160pan\u011blsku nebo v zahrani\u010d\u00ed, a prodlou\u017eit platnost licence na 25 let s mo\u017enost\u00ed prodlou\u017een\u00ed o dal\u0161\u00edch p\u011bt let.\nV roce 1999 dos\u00e1hl Airtel po\u010dtu 5 milion\u016f z\u00e1kazn\u00edk\u016f.\nV roce 2000 spole\u010dnost Airtel z\u00edskala licenci UMTS (3G).\nV prosinci Brusel schv\u00e1lil p\u0159evzet\u00ed spole\u010dnosti Airtel spole\u010dnost\u00ed Vodafone a Airtel uzav\u0159el rok se 7 miliony z\u00e1kazn\u00edk\u016f. <\/p>
\n
\n V oblasti mobiln\u00edch komunikac\u00ed stanovila Evropsk\u00e1 komise 1. leden 1998 jako term\u00edn pro p\u0159id\u011blen\u00ed frekvenc\u00ed v elektromagnetick\u00e9m spektru nezbytn\u00fdch pro rozvoj druh\u00e9 generace mobiln\u00ed technologie GSM, zalo\u017een\u00e9 na digit\u00e1ln\u00edm mobiln\u00edm syst\u00e9mu.\n\u0160pan\u011blsk\u00e1 vl\u00e1da hned na po\u010d\u00e1tku podala \u017ealobu k Evropsk\u00e9mu soudn\u00edmu dvoru, v n\u00ed\u017e tvrdila, \u017ee Komise k tomu nem\u00e1 pravomoc.\nTv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 nevyhnutelnosti tohoto \u0159\u00edzen\u00ed v\u0161ak o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji nov\u00e1 vl\u00e1da Lidov\u00e9 strany jednala a ud\u011blila nov\u00e9 licence GSM. <\/p>
\n
\n Proces liberalizace mobiln\u00edho sektoru postavil vl\u00e1du p\u0159ed dv\u011b kl\u00ed\u010dov\u00e9 ot\u00e1zky: zaprv\u00e9, kolik licenc\u00ed by m\u011blo b\u00fdt ud\u011bleno a jak regulovat ceny slu\u017eeb?\nMinisterstvo rozvoje p\u016fvodn\u011b navrhovalo otev\u0159\u00edt trh doko\u0159\u00e1n zaveden\u00edm t\u0159\u00ed n\u00e1rodn\u00edch GSM oper\u00e1tor\u016f a r\u016fzn\u00fdch region\u00e1ln\u00edch oper\u00e1tor\u016f – model odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edstupu jin\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00ed.\nNakonec v\u0161ak Rafael Arias-Salgado rozhodl povolit pouze zaveden\u00ed t\u0159et\u00edho oper\u00e1tora s celost\u00e1tn\u00edm pokryt\u00edm, kter\u00fd by konkuroval spole\u010dnostem Movistar a Airtel. <\/p>
\n
\n V roce 1997, kdy byly licence DCS-1800 ud\u011bleny spole\u010dnostem Airtel a Telef\u00f3nica M\u00f3viles, byly stanoveny i podm\u00ednky t\u0159et\u00ed licence.\nSout\u011b\u017e o t\u0159et\u00ed licenci p\u0159il\u00e1kala z\u00e1jem mnoha spole\u010dnost\u00ed, zejm\u00e9na nov\u00fdch oper\u00e1tor\u016f pevn\u00fdch linek, kte\u0159\u00ed cht\u011bli z\u00edskat mobiln\u00ed licenci, aby se stali glob\u00e1ln\u00edmi hr\u00e1\u010di.\nDo sout\u011b\u017ee se p\u0159ihl\u00e1sily dv\u011b podnikatelsk\u00e9 skupiny: Retevisi\u00f3n M\u00f3viles (ovl\u00e1dan\u00e1 spole\u010dnostmi Telecom Italia, Uni\u00f3n Fenosa a Endesa) a Alas (veden\u00e1 spole\u010dnost\u00ed France T\u00e9l\u00e9com).\nLicenci nakonec z\u00edskala spole\u010dnost Retevisi\u00f3n, kter\u00e1 zah\u00e1jila \u010dinnost v lednu 1999 pod zna\u010dkou Amena.\nO n\u011bkolik let pozd\u011bji p\u0159e\u0161el tento oper\u00e1tor pod kontrolu France T\u00e9l\u00e9com a p\u016fsobil pod zna\u010dkou Orange. <\/p>
\n
\n Spole\u010dnost Amena vstoupila na trh v dob\u011b, kdy spole\u010dnosti Telef\u00f3nica M\u00f3viles a Airtel ji\u017e m\u011bly zna\u010dn\u00fd po\u010det z\u00e1kazn\u00edk\u016f, ale d\u00edky rychl\u00e9mu rozvoji mobiln\u00edch komunikac\u00ed se j\u00ed poda\u0159ilo rychle r\u016fst.\nAby vl\u00e1da podpo\u0159ila tohoto oper\u00e1tora, rozhodla, \u017ee spole\u010dnosti Airtel a Telef\u00f3nica mus\u00ed po\u010dkat \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, ne\u017e budou moci pou\u017e\u00edvat syst\u00e9m DCS-1800.\nKrom\u011b toho musely spole\u010dnosti Amena po dobu dvou let poskytovat n\u00e1rodn\u00ed roaming, a\u010dkoli Amena nakonec dokon\u010dila svou s\u00ed\u0165 v listopadu 2000, co\u017e nejen sn\u00ed\u017eilo n\u00e1klady, ale tak\u00e9 poskytlo lep\u0161\u00ed slu\u017eby z\u00e1kazn\u00edk\u016fm. <\/p>
\n
\n \u0160pan\u011blsk\u00e1 telekomunika\u010dn\u00ed infrastruktura je dnes jednou z nejrozvinut\u011bj\u0161\u00edch v Evrop\u011b.\nZem\u011b je l\u00eddrem v zav\u00e1d\u011bn\u00ed modern\u00edch technologi\u00ed, jako jsou \u0161irokop\u00e1smov\u00e9 s\u00edt\u011b, s\u00edt\u011b 5G a inovativn\u00ed telefonn\u00ed videokomunikace. <\/p>
\n
\n \u0160irokop\u00e1smov\u00e1 s\u00ed\u0165 ve \u0160pan\u011blsku pokr\u00fdv\u00e1 m\u011bstsk\u00e9 i venkovsk\u00e9 oblasti a poskytuje v\u0161em obyvatel\u016fm rovn\u00fd p\u0159\u00edstup k internetu.\nTelekomunika\u010dn\u00ed oper\u00e1to\u0159i neust\u00e1le investuj\u00ed do rozvoje infrastruktury, zlep\u0161uj\u00ed kvalitu slu\u017eeb a zvy\u0161uj\u00ed rychlost p\u0159enosu dat. <\/p>
\n
\n Jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdvojov\u00fdch trend\u016f posledn\u00edch let je zaveden\u00ed s\u00edt\u00ed 5G.\n\u0160pan\u011blsko bylo jednou z prvn\u00edch evropsk\u00fdch zem\u00ed, kter\u00e1 tuto technologii zavedla ve velk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku.\nS\u00ed\u0165 5G otev\u00edr\u00e1 nov\u00e9 mo\u017enosti mobiln\u00ed komunikace, umo\u017e\u0148uje rychlej\u0161\u00ed p\u0159enos dat, ni\u017e\u0161\u00ed latenci a podporu v\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu za\u0159\u00edzen\u00ed p\u0159ipojen\u00fdch k s\u00edti. <\/p>
\n
\n T\u0159et\u00ed vlna a konkuren\u010dn\u00ed trh<\/strong><\/p>
\n
\n Odd\u011blen\u00ed provozu telekomunika\u010dn\u00edch slu\u017eeb od telekomunika\u010dn\u00ed infrastruktury otev\u0159elo na trhu nov\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti a podpo\u0159ilo vznik konkurence.\nNov\u00ed hr\u00e1\u010di dnes maj\u00ed snaz\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup do odv\u011btv\u00ed, ani\u017e by museli m\u00edt vlastn\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 s\u00edt\u011b prodejen.\nTo se n\u00e1sledn\u011b prom\u00edt\u00e1 do konkurenceschopn\u011bj\u0161\u00edch cen p\u0159edplatn\u00e9ho pro u\u017eivatele.\nVyu\u017eit\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00ed infrastruktury jin\u00fdch spole\u010dnost\u00ed vytvo\u0159ilo p\u0159\u00edzniv\u00e9 podm\u00ednky pro rozvoj nov\u00fdch nez\u00e1visl\u00fdch oper\u00e1tor\u016f, co\u017e spot\u0159ebitel\u016fm poskytuje v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdb\u011br a lep\u0161\u00ed slu\u017eby. <\/p>
\n
\n Od sv\u00e9ho prvn\u00edho vstupu na trh se \u0161pan\u011blsk\u00e1 spole\u010dnost Cellnex Telecom etablovala jako jeden z kl\u00ed\u010dov\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f v odv\u011btv\u00ed bezdr\u00e1tov\u00e9 telekomunika\u010dn\u00ed infrastruktury a slu\u017eeb ve \u0160pan\u011blsku a Evrop\u011b.\nSpole\u010dnost, kter\u00e1 m\u00e1 nyn\u00ed v Evrop\u011b \u00factyhodn\u00fd po\u010det a\u017e 135 000 lokalit, byla zalo\u017eena v roce 2000 jako Acesa Telecom, pozd\u011bji se transformovala na Abertis Telecom a v roce 2015 p\u0159ijala sv\u016fj sou\u010dasn\u00fd n\u00e1zev. historie spole\u010dnosti Cellnex Telecom sah\u00e1 do roku 2000, kdy Acesa Telecom (pozd\u011bji Abertis Telecom) z\u00edskala 52% pod\u00edl ve spole\u010dnosti Tradia a spojila se s Abertis Telecom.\nV n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech pro\u0161la spole\u010dnost mnoha zm\u011bnami, a\u017e se nakonec v roce 2015 v r\u00e1mci p\u0159\u00edprav na vstup na burzu p\u0159ejmenovala na Cellnex Telecom.\nD\u00edky sv\u00e9 expanzi a r\u016fstu se spole\u010dnost Cellnex Telecom stala jedn\u00edm z kl\u00ed\u010dov\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f na evropsk\u00e9m trhu telekomunika\u010dn\u00ed infrastruktury.\nSpole\u010dnost Cellnex Telecom se zam\u011b\u0159uje na \u010dty\u0159i hlavn\u00ed oblasti podnik\u00e1n\u00ed: poskytov\u00e1n\u00ed slu\u017eeb pro telekomunika\u010dn\u00ed infrastrukturu, spr\u00e1vu audiovizu\u00e1ln\u00edch vys\u00edlac\u00edch s\u00edt\u00ed, bezpe\u010dnostn\u00ed a z\u00e1chrann\u00e9 slu\u017eby a \u0159e\u0161en\u00ed pro inteligentn\u00ed spr\u00e1vu m\u011bstsk\u00e9 infrastruktury a slu\u017eeb, jako je inteligentn\u00ed m\u011bsto a internet v\u011bc\u00ed (IoT). <\/p>
\n
\n \u0160pan\u011blsko, kter\u00e9 je jedn\u00edm z nejrozvinut\u011bj\u0161\u00edch telekomunika\u010dn\u00edch trh\u016f v Evrop\u011b, nab\u00edz\u00ed \u0161irokou \u0161k\u00e1lu telefonn\u00edch slu\u017eeb.\nMezi hlavn\u00ed hr\u00e1\u010de na tomto trhu pat\u0159\u00ed t\u0159i hlavn\u00ed oper\u00e1to\u0159i: Movistar, Vodafone a Orange.\nKrom\u011b t\u011bchto t\u0159\u00ed hlavn\u00edch oper\u00e1tor\u016f p\u016fsob\u00ed na \u0161pan\u011blsk\u00e9m trhu tak\u00e9 n\u011bkolik men\u0161\u00edch spole\u010dnost\u00ed, kter\u00e9 \u010dasto nab\u00edzej\u00ed specializovan\u011bj\u0161\u00ed slu\u017eby nebo slu\u017eby zam\u011b\u0159en\u00e9 na ur\u010dit\u00fd segment.\nMezi n\u011b pat\u0159\u00ed nap\u0159: <\/p>
\n\r\n Souhrn<\/strong><\/p>
\n
\n \u0160pan\u011blsk\u00fd telekomunika\u010dn\u00ed sektor se neust\u00e1le sna\u017e\u00ed zlep\u0161ovat kvalitu slu\u017eeb a jejich dostupnost pro v\u0161echny ob\u010dany.\nProst\u0159ednictv\u00edm technologick\u00fdch inovac\u00ed a neust\u00e1l\u00e9ho rozvoje infrastruktury \u0160pan\u011blsko usiluje o to, aby z\u016fstalo l\u00eddrem v oblasti telekomunikac\u00ed v Evrop\u011b. <\/p>
\n
\n Navzdory \u00fasp\u011bch\u016fm v rozvoji telekomunika\u010dn\u00ed infrastruktury v\u0161ak st\u00e1le existuj\u00ed v\u00fdzvy, kter\u00e9 je t\u0159eba p\u0159ekonat.\nJednou z hlavn\u00edch v\u00fdzev je zaji\u0161t\u011bn\u00ed rovn\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k internetu pro v\u0161echny regiony zem\u011b, v\u010detn\u011b venkovsk\u00fdch a odlehl\u00fdch oblast\u00ed.\nKrom\u011b toho je tak\u00e9 nutn\u00e9 zajistit digit\u00e1ln\u00ed bezpe\u010dnost a ochranu osobn\u00edch \u00fadaj\u016f v dob\u011b rostouc\u00edho po\u010dtu p\u0159ipojen\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed a p\u0159en\u00e1\u0161en\u00fdch dat. <\/p>
\n\r\n Zdroje:<\/p>
\n\r\n\r\n\r\n
Historie \u0161pan\u011blsk\u00fdch telekomunikac\u00ed nen\u00ed jen p\u0159\u00edb\u011bhem technologick\u00e9ho v\u00fdvoje, ale tak\u00e9 socioekonomick\u00fdch a politick\u00fdch zm\u011bn, kter\u00e9 toto odv\u011btv\u00ed v pr\u016fb\u011bhu let formovaly. Od prvopo\u010d\u00e1tk\u016f telegrafn\u00ed komunikace a\u017e po \u00e9ru v\u0161eobecn\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k internetu urazilo \u0160pan\u011blsko dlouhou cestu, kter\u00e1 odr\u00e1\u017e\u00ed m\u011bn\u00edc\u00ed se roli komunikac\u00ed ve spole\u010dnosti. Tento \u010dl\u00e1nek se bude zab\u00fdvat v\u00fdvojem telekomunikac\u00ed ve \u0160pan\u011blsku a […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[14],"tags":[],"class_list":["post-4840","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uncategorized-cs"],"yoast_head":"\n
\n
\n
\n